Eduardo Rovner patří mezi přední argentinské současné dramatiky, uznávané nejen ve své vlasti, ale i v celosvětovém měřítku. Jeho hry byly uvedeny po celém světě. Narodil se v roce 1942, kdy se na scénách argentinských divadelních scén prezentovala dramata tradičního realismu a neorealismu, které se až mnohem později konfrontují s moderními tendencemi.
Dramatik a režisér Eduardo Rovner působil jako profesor Filosofické fakulty Univerzity v Buenos Aires, kde vyučoval argentinské a latinskoamerické divadlo, vedl dramatickou tvorbu v Národní dramatické škole při Národním uměleckém institutu. Původně však vystudoval úplně jiné odvětví na Univerzitě v Buenos Aires – elektrotechniku. Také se zabýval sociální psychologií. Zúčastnil se celé řady zahraničních divadelních kongresů po celém světě, založil a řídil časopis ESPACIO - „Kritický prostor a dramatický výzkum“, který v roce 1989 získal venezuelskou cenu Ollantay. Pro podporu výzkumu v oblasti divadla založil nadaci Roberta Arlta a další důležité instituce.
Rovner byl oceněn mnoha prestižními divadelními cenami. Za Narozeninový koncert získal První národní dramaturgickou cenu; Volvió una noche (Vrátila se jednou v noci) byla oceněna řadou domácích cen (například v roce 1995 získala cenu Argentores, udělenou Argentinskou autorskou společností) i zahraničních (ve Spojených Státech, Španělsku, Uruguayi). Oceněny byly také hry Cuarteto (Kvartet, 1991), Y el mundo vendrá (A svět přijde, 1989), Compañía (Společnost, 1995) a další… Hra ¿Una foto…?(Fotografie) získala cenu za nejlepší dílo 13. Festivalu Autonomní Univerzity v Mexiku a Lejana tierra mía (Daleký můj kraj) získala cenu Estrella de Mar 1999 za nejlepší drama a cenu Asociación de Cronistas del Espestáculo za nejlepší argentinské drama.
Jako první z Rovnerových her spatřila světlo světa Una pareja (Pár, 1976), kdy autorovi bylo 34 let.
V Rovnerově díle najdeme nové moderní směry, které přeměnily staré realistické koncepty, a které v argentinském divadle odrazily současnou politickou a sociální situaci, ve vší snaze zabránit jeho propagandizaci, tzv. reflexivní realismus.
Dramatická tvorba Eduarda Rovnera je velmi zajímavá a obsáhlá, čítá více jak 40 divadelních her. Najdeme v ní odrazy moderních prvků, směrů a tendencí typických pro argentinské divadlo. Argentina je pro nás velmi exotickou zemí, setkáme se zde s markantními kulturními i sociálními rozdíly, avšak náměty, které Rovner ve svých hrách rozpracovává, jsou univerzální a jeho hry jsou dobře srozumitelné i našemu publiku.
Zdroj: Bakalářská práce Karolíny Červené
